Krádež inspirace aneb nauč se od někoho

Svět je dneska plný geniálních nápadů, rostoucích start-upů. Přesycen gadgety, hračkami, které vymyslí jen vysoce inteligentní lidí. A umění? Umělci se od minulosti snaží odlišit tím, že místo na zamyšlení cíli primárně na emoce. Chybí tu novota, chybí tu originalita, ale co tu nechybí? Inspirace, ta totiž číhá na každém kroku.



Lidé mají pocit, že vše, co kdysi přinášelo užitek, potěšení nebo zamyšlení, už tu je. Na každém kroku nalezneme umění, u kterého se můžeme pozastavit a zasnít. Všude nalezneme projekty na záchranu planety, úspěšné firmy, umělecky dělané kafíčka, s genialitou a mistrovským tahem psané knihy. To vše tu je, nikam nezmizí, snad jen některým z těchto věci klesá hodnota s časem.

Vše tu leží, abyste se inspirovali. "Dobří umělci napodobují, velcí umělci kradou". Citát, který je znám svou pravdivostí, trefnosti a bezvýchodností. Vyslovil jej Pablo Picasso. Bezvýchodnost z toho číší, jenže při hlubším zamyšlení nejde o narážení do zdi, nýbrž o tiché a klidné konstatování.

Inspirace je všude plno, právě proto bychom jí měli umět hledat. Dnes umělci sestávají z této inspirace a své geniality. Není to skvělé? Nejenže nemusíte opakovat chyby minulosti, rovnou se učíte od mistrů. Ať už čtením jejich knih, sáhodlouhým zíráním na plátna, poslouchání hudby, zkoušení a děláním chyb. Veškerý tento proces je nutný. Přinese něco zcela unikátního a jedinečného, i když se to jeví, jak ono kopírování.

Výtvor, do kterého je promítnuta genialita, chytrost a bdělost minulosti, zároveň v něm však najdeme osobní rysy onoho génia, ať už jde o vědátora, malíře, hudebníka nebo spisovatele. Bude se v něm míchat to vše, veškeré poznání minulostí smíchané s přítomností.

Na vysoké se učím, jakožto historik jednu zásadu. Historika vždy bude limitovat současnost. Já tvrdím, že umělce a kreativního ducha, bude vždy povzbuzovat současnost k přetváření a dotváření minulosti. 

Takže ano, my děti současnosti krademe. Jenže to, co ukradneme přizpůsobíme obrazu svému. Takže se z věci nestane ukradený objekt, nýbrž objekt odrážející minulost, se vstupem do současnosti. A takový výrobek, myšlenka nebo cokoliv bude vždy unikátní, ať chceme nebo ne.

Nezahálejme tedy a s chutí kraďme myšlenky, myšlenky děl a inspirujeme se těmi velkými duchy minulosti. Udělá to z nás lepšího člověka, dosáhneme lepšího výsledku a ohromíme celý svět.

Komentáře