Studium na vysoké a historie

 Začalo pro mě studium na vysoké škole, čekal jsem od toho mnoho, ale až tak moc ne. Ty první dva dny byly skvělé, noví lidé... nádherní lidé. Ale neměl jsem si toho tak dlouho užít, ať už tomu osud chtěl nebo ne.




 

 Tak jsme konečně začali chodit na vysoké školy. Nejenže jsme měli prázdniny prodloužené o povinnou karanténu, ale navíc prázdniny na vysoké jsou ty nejdelší. Už jsem se těšil, zároveň jsem však nevěděl, co od toho očekávat.

První dva dny byly skvělé, škola hned v centru. To chceš! Papírnictví hned za rohem. Pár kroků a jsi v restauraci na kafičku, aniž bys snad chtěl. Všude plno lidí, fajn změna po té izolující a přátele omezující karanténě. Pěkný holky, tuny knih (které jen čekají, až je přečteš), mile vypadající profesoři (nikdo neví, jak budou vypadat během zkouškového). Prostě hlava šla kolem.

A bum bác! Dva dny a konec. Znovu udeřila stará známá korona, lidi nasraní jak papriky. Kdo jim má, co kecat do života? Dovolenkovali, pařili v Techtle Mechtle a teď se jako mají uskromňovat? V žádném případě, jedeme dále. No jo, takhle hladko to nešlo. Stačil blik a je tu opět celostátní karanténa. 

Politika. Samostatná kapitola, všichni dělají proslovy. Ten obstarožní pán na hradě huláká na podnikatele a umělce, ti mu zas vracejí metál. Prostě cirkus, jako kovaný. Každému je z toho zle.

Specialisti na covid jsou taky speciální. Člověk by nevěřil, že když přijde epidemie, tak se objeví tucet nových epidemiologů, kteří jen předtím nebyli vidět. Oni ví... Covid je uměle vytvořená sračka, která tu je jen proto, aby si ti papalášové nahoře upevnili pozici. 

Člověk už skoro nepozná, že epidemiologové se o nás starají. Snaží se nám zpět poskytnou náš komfort, ale my na ně dál budeme sypat popel.

Doma to probíhá až rutinně, zkrátka ráno vstanu, valím na přednášku, kde pak hodinku a půl koukám na profesora, jak žmourá na obrazovku. Ale nebudu kecat, docela mě to baví. Hlavně se můžu učit, kdy chci. Vždycky si efektivně sepíšu úkoly na ten daný den, ty pak svědomitě plním. Když není, co dělat, tak si čtu a koukám na filmy. Tenhle poskytnutý čas bychom měli využít především na sebevzdělávání, nezajímat se o hloupé politické debaty, ale soustředit se na sebe. Je jen na nás, jak naložíme s časem, jenž nám byl dán.

 

 


 









Komentáře